Některé jazyky na těchto stránkách mohou být strojově přeloženy a mohou obsahovat chyby. Pomozte nám vylepšit ji Přečtěte si anglický originál
Letecký pohled na řady solárních panelů na vysokých ocelových podpěrách nad obilím pole v Heggelbach, Německo, s lesy a zelené kopce za sebou.
Zelená iniciativa · Energetické alternativy

Agrofotovoltaika: solární energie nad plodinami

Na hektaru zemědělské půdy lze pěstovat pšenici nebo vyrábět elektřinu. Pokud panely postavíte dostatečně vysoko, dokáže velkou část obojího, otázkou je, které plodiny, kde a za jakou cenu.

Tobi Kellner (CC BY-SA 4.0)

Solární farmy potřebují půdu a nejlepší půda pro solární elektrárny, otevřená, rovinatá a slunná, je často zemědělská půda. To vytváří tichý konflikt mezi potravinami a energií. Agrovoltaika (také nazývaná agrofotovoltaika nebo solární sdílení) se ji snaží rozpustit: panely na vysokých podpěrách nebo ve velkých řadách, s plodinami nebo pastvinami pod nimi a mezi nimi.

Upřímné shrnutí: ** agrofotovoltaika prokazatelně zvyšuje celkový výnos z hektaru, často o 50 až 80%, ale vždy se vzdává nějaké elektřiny ve srovnání s normální solární farmou, často se vzdává určitého výnosu plodin ve srovnání s otevřeným polem a stojí více než vybudovat obojí. Vyhrává tam, kde plodinám pomáhá stín, kde je půda příliš cenná na to, aby se jí vzdali, nebo kde pravidla vyžadují pokračování zemědělství.

186%Účinnost využívání půdy na zkoušce Heggelbach v horkém létě roku 2018: 103% výnosu brambor plus 83% elektřiny ze solární farmy (Fraunhofer ISE, 2019)
asi třetinaméně slunečního světla dosáhne plodin v rámci typického nadzemního systému (Weselek et al., 2019)
14 GWCelosvětově do roku 2021 vyroste 12 GW agrofotovoltaické kapacity, z toho v Číně (Fraunhofer ISE, 2024)
+50%Náklady na elektřinu vysokých vzdušných systémů oproti běžné pozemní solární farmě v Německu (Fraunhofer ISE, 2024)

Co to je

Existují tři obecné návrhy (Fraunhofer ISE, 2024):

  • Systém na podpěrách. Panely na rámu vysokém čtyři až šest metrů, takže traktory a kombajny mohou projíždět pod nimi. Nejlépe prozkoumaným příkladem je Heggelbach v jižním Německu.
  • Meziprostorové systémy. Řady panelů v normální výšce se širokými farmovanými pásy mezi nimi. Vertikální, oboustranné (bifaciální) panely orientované na východ a západ jsou jednou z možností: v Eppelborn-Dirmingenu v Německu vertikální systém s výkonem 2 MW ponechává minimálně 90 % půdy vhodné k obdělávání.
  • Pastvinové a opylovače pod konvenčními solárními farmami. Ovce pod panely jsou běžné, zemědělská hodnota na hektar je nižší a někteří odborníci to vůbec nepočítají jako agrovoltaiku.
Letecký pohled na dlouhé stěny vzpřímených solárních panelů běží přes zelenou zemědělskou půdu, s širokými pruhy trávy mezi nimi.
Meziprostorový systém: stěny z vertikálních oboustranných panelů v Aasenu, nedaleko Donaueschingenu v Německu, postavené společností Next2Sun. Traktory obdělávají široké pásy mezi řádky a panely zachycují ranní slunce na jedné straně a odpolední slunce na druhé. Photo: Tobi Kellner, CC BY-SA 4.0

Mezi těmito typy se nacházejí skleníky se solárními střechami a panely nad sady, vinicemi a lesy (kde mohou nahradit sítě proti krupobití a plastové kryty).

Jak to funguje

Světlo se sdílí, ne zdvojnásobuje. Sluneční světlo na poli je pevný rozpočet: asi 1000 až 2000 kWh na metr čtvereční za rok ve většině zemědělských oblastí. Panely zachytí část a zbytek se dostane do plodiny. Trik je v tom, že mnoho plodin nemůže využívat plné letní slunce. Fotosyntéza v listu stoupá se světlem a pak klesá v bodě nasycení světlem; nad tímto bodem přidává dodatečné světlo teplo a vodní stres spíše než růst. Stín-tolerantní plodiny, jako je listová zelenina, jetel tráva, mnoho ovoce a bobule nasytí brzy a ztrácejí málo, když část světla odejde (Fraunhofer ISE, 2024). Sluncem hladové plodiny, jako je kukuřice nebo pšenice, ztrácejí v chladném roce více.

Poměr ekvivalentní půdy. Standardním způsobem, jak posoudit sdílené pole je LER = Y_crop,shared / Y_crop,alone + Y_power,shared / Y_power,alone. Jednoduše řečeno: přičtěte podíl normální sklizně, kterou stále získáte, k podílu elektřiny z běžné solární farmy, kterou získáte. LER 1,0 znamená, že sdílení není lepší než rozdělení půdy na dvě části; 1,6 znamená, že jeden sdílený hektar odvádí stejnou práci jako 1,6 samostatných. Modelování Dupraz a kolegové předpověděli 1,35 až 1,73 pro pšenici a sluneční energii v jižní Francii (Dupraz et al., 2011).

Heggelbach pohled přímo shora: řady tmavých panelů na světlém rámu nad zlatým obilným polem, každá řada vrhá dlouhý tmavý stín na vedlejší plodinu.
Světlo se sdílí, ne zdvojnásobuje: panely Heggelbach vrhají shora pruhy stínu, které se přes den pohybují po plodině, takže každá rostlina dostane částečně slunce a částečně stín. Photo: Tobi Kellner, CC BY-SA 4.0

Stín mění mikroklima. Pod panely zůstává půda na jaře a v létě chladnější, odpařuje se méně vody a v horkých suchých obdobích se plodinám daří lépe než na otevřeném poli (Barron-Gafford et al., 2019; Fraunhofer ISE, 2019). Panely také získají: vlhký vzduch nad rostlinami je udržuje o něco chladnější než panely na holé zemi.

Elektřina na hektar klesá. Řádky musí být rozestaveny pro světlo a stroje, takže se vejde méně panelů. V Heggelbachu byl instalovaný výkon na hektar asi o 25 % nižší než u konvenční solární farmy, ale oboustranné panely vysoko nad zemí zachycovaly dodatečné odražené světlo, takže elektřina na hektar byla 83 % oproti normální farmě.

Limity

Teoreticky. Sluneční světlo je sdíleno: každá kilowatthodina světla, kterou panely berou, plodina nedostává. Agrofotovoltaika může porazit oddělené využívání půdy pouze tehdy, když plodina nevyužívá veškeré světlo, které přijímá (nebo je jím poškozena). Při vysoké hustotě panelů se obě sklizně zmenšují: normální solární farma pokrývá mnohem více půdy, než jakákoli plodina dokáže tolerovat.

Praktické.

  • Volba plodin. V průměrném německém roce stojí nadzemní systémy pšenici, brambory a celer 18 až 19 % jejich výnosu. To je přijatelné pouze tehdy, pokud to vynahradí příjem z elektřiny a sklizeň zůstane nad úrovní, kterou zemědělci považují za tržní (asi 80 %).
  • Náklady na konstrukci. Vysoké rámy, které překrývají kombajn, vyžadují více oceli a hlubší základy: Fraunhofer odhaduje 372 EUR za kWp pro montáž nadzemních systémů oproti 76 EUR pro pozemní solární systémy (Fraunhofer ISE, 2024).
  • Nerovnoměrné světlo a déšť. Stínové a kapkové linie se pohybují během dne, takže plodiny rostou nerovnoměrně a déšť odtéká z okrajů panelu v řadách, pokud není shromážděn nebo rozptýlen.
  • Práce na farmě. Podpěry se dostávají do cesty; v Heggelbachu vyřadily pásy kolem nich 8 % pole z produkce.
  • Pravidla a země. V mnoha zemích pole pod panely ztrácí svůj zemědělský status nebo dotace, pokud pravidla nedefinují, co se počítá jako skutečné dvojí použití, jak to činí německá norma DIN SPEC 91434 a francouzské specializované agrofotovoltaické výběrové řízení (Fraunhofer ISE, 2024).
Plodiny rostoucí mezi vysokými ocelovými podpěrami agrofotovoltaického systému Heggelbach, se sklopenými panely nad hlavou.
Pšenice pod panely v Heggelbachu, Německo. Photo: Tobi Kellner, CC BY-SA 4.0

Reálné projekty, měřeno

ProjektCo to jeCo bylo měřeno nebo hlášenoZdroj
Heggelbach, Německo (od roku 2016)194 kWp oboustranných panelů na 5 m podpěrách přes třetinu hektaru; řádky od sebe vzdálené 9,5 m; pšenice, brambory, celer, jetel trávník2017: jetel −5.3%, ostatní plodiny −18 až −19 %; efektivita využívání půdy 160%. 2018 (teplé, suché): celer +12%, brambory +11%, pšenice +3%, jetel −8%; efektivita využívání půdy 186%. Světlo na plodinu 30% nižší. Elektřina 1,266 kWh na kW v prvním roce a 1,285 kWh na kW v 2018 (249,857 kWh), oproti německému průměru asi 950Výzkumný ústav potravinářský, 2017; 2019
Testovací středisko Biosphere 2, Arizona, USAZeleninové plodiny pěstované pod panely v suchém podnebí ve srovnání s otevřenými plochami a normálním solárním polemStín snížil stres rostlin v důsledku sucha a zvýšil produkci potravin u některých plodin; panely nad rostlinami byly chladnější než na holé půděBarron-Gafford et al., 2019
Gelsdorf, Německo (od 2021)258 kWp poloprůhledných panelů nad organickým jabloňovým sadem ve srovnání se sítěmi proti krupobití a plastovými krytyVýzkum světla, ochrany rostlin a veřejné akceptace (výsledky v průběhu)Fraunhofer ISE, 2024
Gobi pouštní okraj, Čína700 MWp nad bobulovými plantážemi, také ke zpomalení dezertifikaceKapacita hlášena; žádné nezávislé údaje o plodinách zveřejněnyFraunhofer ISE, 2024
Japonsko, “solární sdílení”Více než 3000 malých systémů od roku 2013 dotacePočet nahlášených systémůFraunhofer ISE, 2024

Vynikají dvě ponaučení. Za prvé, stejný systém dal v jednom roce výsledek 160 % a v dalším 186 %, protože počasí změnilo význam stínu pro plodiny: agrofotovoltaiku je třeba posuzovat v průběhu mnoha ročních období. Za druhé, největší systémy na světě zveřejňují nejméně dat o plodinách. Nejsilnější důkazy stále pocházejí z hrsti výzkumných lokalit.

Průhledný solární panel: dělení světla podle barvy

Obyčejné panely sdílejí světlo podle prostoru: jeden pás pole je ve stínu, další je na slunci. Novější rodina panelů se snaží rozdělit je podle barvy. Rostliny rostou na viditelném světle, od fialové při 400 nanometrech až po tmavě červenou při 700, což je pásmo, které vědci nazývají fotosynteticky aktivní záření. Červené světlo řídí fotosyntézu nejúčinněji pro každou částici světla, ale modré a zelené světlo se také používá (McCree, 1971). Pouze 43% energie slunečního záření na zemi spadá do tohoto pásma; asi 5% je ultrafialové a 52% infračervené, které plodiny nemohou využít k růstu (naše integrace Referenční spektrum ASTM G173). Panel, který by přijímal pouze ultrafialové a infračervené záření by v principu ponechal obilí téměř veškeré světlo, které může využít.

V současnosti se zkouší pět přístupů, které jsou ve velmi odlišných fázích:

  • Polotransparentní panely s rozestupnými články (komerční). Běžné křemíkové články jsou umístěny od sebe na skle tak, aby světlo procházelo mezerami; gelsdorfský jablečný sad v tabulce výše je používá. Obchod je jednoduchý: elektřina klesá v souladu s plochou ponechanou bez buněk (Traverse et al., 2017). Při porovnání čtyř komerčních typů skleníků v Evropě se světlo uvnitř během jednoho roku snížilo průměrně o 0,8% na každé další 1% střechy pokryté panely a uspořádání sever-jih a šachovnicový vzor rozkládají světlo rovnoměrněji (Cossu et al., 2018).
  • Barevné, luminiscenční panely (malé komerční instalace). Barvivo ve skle absorbuje část modrého a zeleného světla a vede ho k pásům křemíkových článků; zbytek prochází, což dává sklu jeho purpurovou záři. Při pokusech Kalifornské univerzity v Santa Cruz s komerčním pěstitelem rajčat pod těmito panely se počet a hmotnost plodů změnila jen málo a bylo použito o něco méně vody (Loik et al., 2017). Výrobce Soliculture uvádí, že v roce 2012 představil první komerční luminiscenční solární koncentrátor a instaloval své panely ve sklenících ve Spojených státech a Kanadě (viz foto).Solikultura).
  • Poloprůhledné organické solární články (laboratorní a pilotní). Tenké uhlíkové filmy mohou být vyladěny tak, aby absorbovaly převážně tmavě červené a blízké infračervené světlo. Výzkumníci ze Severní Karolíny State University pěstovali červený listový salát pod filtry vyrobenými ze tří různých organických buněčných materiálů a nenašli žádný významný rozdíl v čerstvé hmotnosti nebo chlorofylu (Ravishankar et al., 2021). Jejich energetický model zjistil, že skleníky zastřešené takovými články by mohly vyrábět více energie za rok, než spotřebují v teplém a mírném podnebí Spojených států (Ravishankar et al., 2020). V laboratoři dosáhla poloprůhledná organická buňka účinnosti 8,8 % a zároveň propustila 41 % viditelného světla (Bates et al., 2023). Jak dlouho vydrží organické buňky venku, je stále velkou otevřenou otázkou (Traverse et al., 2017).
  • Zcela průhledné panely (laboratoř, první okenní výrobky). Tyto absorbují pouze ultrafialové a blízké infračervené světlo a vypadají téměř jako čiré sklo. První, v roce 2011, přeměnila 1,3 % slunečního světla na elektřinu a zároveň propustila více než 65 % viditelného světla (Lunt and Bulović, 2011). Společnosti jako Ubiquitous Energy nyní vyrábějí průhledné solární povlaky na okna. Zatím jsme nenašli žádné publikované polní pokusy plodin pod nimi.
  • Světlo-posuvné fólie, které nevytvářejí elektřinu (komerční). Kvantové tečkové fólie, prodávané pro skleníky UbiQD, mění ultrafialové a modré světlo na červené. Červený římský salát pěstovaný pod fóliemi, které vyzařovaly při 600 a 660 nanometrech, získal o 13% a 9% více jedlé suché hmoty než pod obyčejnou fólií (Parrish et al., 2021). Patří sem, protože stejný trik, zachytit barvy, které plodina používá nejméně, je to, co luminiscenční solární panely dělají.
Čtvercový list zářícího růžového plastu v kovovém rámu s řadami malých solárních článků podél okrajů a vodiči vedoucími pryč.
Jak funguje luminiscenční sklo: barvivo absorbuje některé barvy a záře, a tabule vede toto světlo k solárním článkům na svých okrajích. Jedná se o funkční model; skleníkové panely používají stejnou myšlenku s větším množstvím světla, které prochází. Photo: Levita.lev, CC BY-SA 3.0

Jiné společnosti prodávají sklo pro farmy s vlastními tvrzeními. Brite Solar v Řecku nabízí poloprůhledné panely s nanovrstvou, která podle nich přeměňuje ultrafialové světlo na červené světlo, přičemž průhlednost je pro každou plodinu zvolena mezi 30 a 80 % (Brite Solar). Insolight ve Švýcarsku prodává rostlinný pokryv, který podle nich posílá asi 20% světla na elektřinu a ponechává si 80% pro rostliny v 1,6 hektarové školce (Insolight). Jedná se o vlastní údaje společností, nikoli nezávislé studie.

Ruka v rukavicích drží malý čtvereček tónovaného průhledného skla s tuctem drobných kulatých solárních článků na něm.
Organický solární článek vyrobený v laboratoři: tenký barevný film na skle, který stále propouští světlo. Photo: Aromaticmoleculessmell, CC BY 3.0

Co to znamená. Barevně selektivní panely jsou nejelegantnějším nápadem v agrofotovoltaice a dosavadní výsledky plodin jsou povzbudivé: salát a rajčata rostly pod nimi stejně dobře jako bez nich, a salát pod světlo odrážející fólií rostl lépe. Háček je elektřina. Panel, který opouští plodinu většinou viditelného světla musí žít na ultrafialové a infračervené, a dnešní průhledné a organické buňky přeměňují jen několik procent až méně než 10% slunečního světla na energii, zatímco komerční křemíkové panely vyšplhaly z asi 17% na necelých 25% v deseti letech (Fraunhofer ISE, Zpráva o fotovoltaice, 2026). Nenašli jsme žádné nezávisle publikované náklady na luminiscenční, organické nebo transparentní skleníkové panely. Pro pěstitele je zkouškou to, k čemu se tato stránka stále vrací: jedna sezóna vážení sklizně a měření elektřiny pod novým sklem vedle identického domu bez něj.

Co to stojí

VolbaNáklady na elektřinuRok a zdroj
Vysoká stropní agrofotovoltaika (nad 4 m), Německov průměru cca €0,08 za kWh (8,15 eurocentů), přibližně o 50 % nad zemní solární systém2024, Směrnice Fraunhoferova institutu pro energetickou účinnost
Interspace agrovoltaics, Německov průměru cca 0,06 € za kWh (6,03 eurocentů), těsně nad pozemními solárními panely2024, stejný zdroj
Agrofotovoltaika obecně0,06 až 0,10 EUR za kWh2024, stejný zdroj
Dodatečné náklady na instalaci oproti pozemní solární farmě, Spojené státy$0.07 to $0,80 na W (nejvyšší pro plodiny pod vysokými konstrukcemi)2020, NREL, Horowitz et al.
Solární elektrárna, Spojené státy$0.04 to $0,10 za kWhČerven 2026, Lazard LCOE+ verze 19
Benchmark: solární střešní systém na budověabout $0.19 centralNaše Fan Wall model
Komerční a komunitní střešní solární systémy, Spojené státy$0.09 to $0,20 za kWhJune 2026, Lazard

Co říká tabulka: Proti střešnímu benchmarku je agrovoltaika levná elektřina; proti normální solární farmě je dražší. Jeho případ není nejlevnější kilowatthodina, ale kilowatthodina, která nestojí sklizeň. Fraunhofer poznamenává, že farma využívající vlastní energii namísto nákupu elektřiny za 14 až 16 centů za kWh ušetří 7 až 9 centů za každou vyrobenou kWh.

Řady nakloněných solárních panelů na vyvýšených rámech nad záhonem listnatých zelených rostlin, za nimiž jsou univerzitní budovy.
Agrofotovoltaický výzkumný ústav na Bar-Ilan University v Izraeli. V horkém a suchém podnebí může stín panelů pomoci plodinám i vyrábět energii. Photo: Kinglir2026, CC BY 4.0

Kde může vyhrát a kde nemůže

Může vyhrát:

  • Horké, suché a slunné oblasti, kde stín a nižší odpařování pomáhají plodinám a snižuje zavlažování.
  • Ovoce, bobule, vinná réva a zelenina které již potřebují sítě proti krupobití, dešťové kryty nebo stínící tkaniny: panely nahradí náklady, které zemědělec stejně platí.
  • Stín-tolerantní plodiny a pastviny, jako je jetel tráva, salát, špenát a mnoho bylin.
  • Místa, kde je zemědělská půda chráněna a normální solární farma by nebyla povolena, nebo kde komunity mají námitky proti ztrátě polí.
  • Farmy, které využívají vlastní energii pro zavlažovací čerpadla, chladírny, dojení, sušení nebo elektrické stroje.

Nemůže vyhrát:

  • Na nejlevnější elektřinu samotnou. Normální solární farma na zemi, kterou nikdo nechce zemědělsky využívat, bude vždy levnější.
  • S plodinami hladovějícími po slunci v chladném, zataženém podnebí, kde se každý kousek světla počítá pro výnos.
  • Kde velké stroje musí pracovat volně, pokud není struktura vysoká a široká, což je přesně to, co ji činí drahou.
  • Kde dotace nebo pravidla z ní dělají solární farmu v přestrojení. Pastování několika ovcí pod hustě napěchovanými panely je užitečné, ale není to zisk ze sdílení půdy, o kterém se tato stránka zabývá.
Tři ovce ležící v dlouhé trávě ve stínu pod nakloněnými solárními panely na ocelových sloupech.
Ovce na solární farmě La Ola na ostrově Lanai na Havaji udržují trávu mezi panely a pod nimi. Pasení je nejběžnější způsob, jak pěstovat solární místo. Photo: Merrill Smith, US Department of Energy, public domain

Co je prokázáno, pravděpodobné a spekulativní

Prokázáno: že sdílená půda může dosáhnout poměru ekvivalentu půdy vysoko nad 1 (160% a 186% měřeno v Heggelbachu); že zastínění snižuje výnosy plodin hladových slunce v normálních letech při 30% redukci světla asi o pětinu; že zastínění pomáhá některým plodinám v horkých, suchých podmínkách; že vysoké stavby zvyšují náklady na elektřinu.

Předpokládá se: že agrofotovoltaika zlepšuje odolnost plodin vůči teplu a suchu, jak se otepluje klima (podpořeno pokusy a modelováním, jako je simulovaná kukuřice zalévaná deštěm v severní Itálii, která pod panely vydávala stále více a více stabilně (Amaducci et al., 2018)); že panely mohou nahradit sítě proti krupobití a plastové kryty při pěstování ovoce; že jen Německo má prostor pro asi 1700 GW agrofotovoltaiky na vhodných plodinách (Fraunhofer ISE, 2024).

Spekulativní: velké globální odhady, jako například “méně než 1 % orné půdy by mohlo vyrovnat celosvětovou poptávku po energii” (Adeh et al., 2019), které ignorují skladování, sítě a plodiny; dlouhodobé účinky na půdu a ekonomiku zemědělských podniků v průběhu 25 až 30 let; jak plodiny reagují při velmi odlišných geometriích panelů, které nebyly testovány v terénu.

Sazenice rýže rostoucí v zaplavené louce pod lehkým rámem solárních panelů na tenkých ocelových sloupech, na japonském venkově.
Solární sdílení nad rýží v Kamisu, Ibaraki, Japonsko. Japonsko postavilo více než 3,000 malých solárních sdílených systémů od 2013 (Fraunhofer ISE, 2024). Photo: Σ64, CC BY 3.0

Otevřené výzkumné otázky

  • Které plodiny, v jakém podnebí, udržují alespoň 80% svého výnosu pod 20 až 40% stínem po dobu deseti ročních období, ne jednoho nebo dvou?
  • Mohou sledovací panely, které se otáčejí, aby propustily světlo v kritických fázích plodin, porazit pevné panely natolik, aby ospravedlnily jejich náklady?
  • Jak by měla být dešťová voda z panelů shromažďována a distribuována tak, aby pomáhala spíše než erodovala?
  • Kolik skutečně stojí udržování vysokých konstrukcí na pracujících farmách po dobu více než 30 let a jaký mají vliv na pojištění a strojní zařízení?
  • Jak se pravidla počítá “skutečné” zemědělství pod panely, aniž by pozval solární farmy v přestrojení?
  • Kdo je vlastníkem hodnoty: zemědělec, majitel půdy nebo energetický developer?

Co by potřeboval funkční prototyp

Pro nový agrofotovoltaický nápad (nová struktura, nová strategie sledování, nový systém pěstování) znamená pracovní model skutečnou plodinu a skutečné panely měřené proti referenčnímu pozemku bez panelů alespoň po celou jednu sezónu.

FázePráceCo to dokazujeHrubá cenaČas
0. Projektová studieSimulace světla a stínu v průběhu roku, model plodiny pro vybranou plodinu, struktura a odhad nákladůDesign udržuje dostatek světla pro oříznutí na papíře$10k to $30k2 až 3 měsíce
1. Test na malém pozemkuNěkolik kilowattů panelů na replikovaném pozemku s otevřeným referenčním pozemkem; světelné senzory (PAR), vlhkost půdy, výnos při sklizni, měření elektřinyMěřený výnos plodin a elektřina, první poměr ekvivalentů půdy$40k to $120k1 vegetační období
2. Vícesezónní polní zkoušky50 až 200 kW na pracovním poli se zemědělcem, dvě nebo více sezón, odběr vzorků vedený agronomemRoční proměnlivost, přístup k strojům, přijetí ze strany zemědělců$250k to $600k2 až 3 roky
3. Komerční pilotPovolení, připojení k síti, certifikace konstrukcí, pojištění úrodyBankovatelný projektZávisí na velikosti1 až 2 roky

Fáze 0 až 2 stály zhruba $300,000 to $750,000, většinou na ocel a roky agronomie. Jedná se o naše odhady, nikoli citace.

Široký pás mladých obilovin rostoucích mezi dvěma dlouhými řadami vzpřímených, oboustranných solárních panelů pod čistě modrou oblohou.
Výzkumná instalace v areálu Foulum Aarhuské univerzity v Dánsku, postavená v roce 2022 pro projekt Hyperfarm. Měřené pokusy, jako je tento, plodiny a elektřina vedle sebe po několik sezón, jsou tím, co promění nápad v důkaz. Photo: Marta Victoria, CC BY-SA 4.0

Koho potřebujeme

  • Agronomi nebo fyziolog rostlin pro výběr plodin, návrh replikovaných ploch a měření výnosu a kvality.
  • projektant fotovoltaických systémů se zkušenostmi s bifaciálními a trackingovými systémy a modelováním stínu.
  • Stavební inženýr pro vysoké konstrukce s dlouhým rozpětím při zatížení větrem a sněhem.
  • Farmer partner s polem, stroji a trpělivostí pro víceletou zkušební dobu.
  • Hydrologové pro distribuci dešťové vody, půdní vlhkosti a úspory zavlažování.
  • Zemědělský ekonom a právník zabývající se využíváním půdy, aby otestovali obchodní případ a pravidla.

Máte lepší nápad?

Možná máte levnější konstrukci, systém plodin, který miluje stín, nebo chytřejší způsob přesouvání panelů během dne. Někteří členové Nadace Local Solar System mohou mít kontakty, které by mohly slyšet nápad na silnou energetickou myšlenku. Aby mohl být nápad prezentován, potřebuje fungující model ze skutečného života, který skutečně vytváří energii, měřenou na přístroji, nikoli prohlašovanou. Vítány jsou i papírové nápady: pokud je fyzika a čísla solidní, můžeme je zveřejnit zde na webu. Získávání kapitálu bez fungujícího modelu je velmi obtížné a nemůžeme slíbit financování, výnosy nebo uvedení.

Pro agrofotovoltaiku je nejlevnější měření, které se počítá jako pracovní model, jedna vegetační sezóna malého pozemku pod panely vedle identického otevřeného pozemku, s světelnými čidly, vážením sklizně a měřením elektřiny. To dává první naměřený ekvivalentní poměr půdy. Pošlete jej prostřednictvím formuláře pro přispění a podívejte se, jak se srovnává s ostatními nápady na radaru nápadů. Sourozenecké přístupy: plovoucí solární využívá vodní plochy místo polí a fotovoltaické střechy dělají ze střech dvojí úkol.

Zdroje

  1. Fraunhofer ISE (2017). Využití slunce pro energii a produkci: agrofotovoltaika zvyšuje efektivitu využití půdy o více než 60 procent. Tisková zpráva, první roční výsledky Heggelbachu.
  2. Fraunhofer ISE (2019). Agrofotovoltaika: vysoký výnos sklizně v horkém létě 2018. Tisková zpráva.
  3. Křížková, M. et al. (2024). Agrofotovoltaika: příležitosti pro zemědělství a energetickou transformaci. A guideline for Germany](https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/en/documents/publications/studies/APV-Guideline.pdf), 3. vydání. Fraunhoferův institut ISE.
  4. Klíčová slova: Ehmann, A., Zikeli, S. et al. (2019). Agrofotovoltaické systémy: aplikace, výzvy a příležitosti. A review. Zemědělství pro udržitelný rozvoj 39, 35.
  5. Dupraz, C., Marrou, H., Talbot, G. et al. (2011). Kombinace solárních fotovoltaických panelů a potravinových plodin pro optimalizaci využívání půdy: směrem k novým agrofotovoltaickým systémům. Obnovitelná energie 36(10), 2725-2732.
  6. Barron-Gafford, G.A., Pavao-Zuckerman, M.A., Minor, R.L., a kol. et al. (2019). Agrofotovoltaika poskytuje v suchých oblastech vzájemné výhody napříč souvislostí potravin, energie a vody. Příroda a životní prostředí 2, 848-855.
  7. Amaducci, S., Yin, X. a Colauzzi, M. (2018). Agrofotovoltaické systémy pro optimalizaci využití půdy pro výrobu elektrické energie. Aplikovaná energetika 220, 545-561.
  8. Adeh, E.H., Good, S.P., Calaf, M. a Higgins, C.W. (2019). Solární fotovoltaický potenciál je největší nad ornou půdou. Vědecké zprávy 9, 11442.
  9. Horowitz, K., Ramasamy, V., Macknick, J. a Margolis, R. (2020). Kapitalové náklady na fotovoltaické instalace s dvojím použitím: referenční hodnota 2020 pro pozemní fotovoltaické systémy s vegetací, pastvinami a plodinami přátelskými k opylovačům. NREL/TP-6A20-77811.
  10. Lazard (červen 2026). Levelized Cost of Energy+, verze 19: solární energie pro veřejné služby $40 to $98 za MWh; solární energie pro komunity a C&I $88 to $197 za MWh.
  11. McCree, K.J. (1971). Akční spektrum, absorpce a kvantový výnos fotosyntézy u plodin. Zemědělská meteorologie 9, 191-216.
  12. ASTM G173-03 referenční spektrum vzduchové hmoty 1,5, prostřednictvím Národní laboratoře Skalistých hor (dříve NREL). Podíl energie podle pásma je naší integrací globálního nakloněného spektra.
  13. Traverse, C.J., Pandey, R., Barr, M.C. a Lunt, R.R. (2017). Vznik vysoce transparentní fotovoltaiky pro distribuované aplikace. Nature Energy 2, 849-860.
  14. Kovář, M., Kovář, A., Kovář, J. et al. (2018). Posouzení a srovnání rozložení slunečního záření uvnitř hlavních komerčních typů fotovoltaických skleníků v Evropě. Obnovitelné a udržitelné zdroje energie 94, 822-834.
  15. Loik, M.E., Carter, S.A., Alers, G. et al. (2017). Vlnově selektivní solární fotovoltaické systémy: napájení skleníků pro růst rostlin v oblasti potravin-energie-voda. Earth’s Future 5, 1044-1053.
  16. Klíčová slova: Ravishankar, E., Charles, M., Xiong, Y. (2021). Vyvažování produkce plodin a sklizně energie v organických solárních sklenících. Cell Reports Physical Science 2, 100381.
  17. Ravishankar, E., Booth, R.E., Saravitz, C. et al. (2020). Dosažení skleníků s nulovou spotřebou energie integrací poloprůhledných organických solárních článků. 4, s. 490–506..
  18. Bates, M., Malhado, C., Yang, C., Herrera, C.K. a Lunt, R.R. (2023). Vysoce účinná transparentní a polotransparentní fotovoltaika založená na vrstvení po vrstvách. Solární RRL 7, 2200962.
  19. Lunt, R.R. a Bulović, V. (2011). Transparentní, blízké infračervené organické fotovoltaické solární články pro okenní a energeticky úsporné aplikace. Aplikovaná fyzika 98, 113305.
  20. Parrish, C.H., Hebert, D., Jackson, A. a kol. (2021). Optimalizace spektrální kvality pomocí kvantových teček pro zvýšení výnosu plodin v kontrolovaných prostředích. Česká společnost pro biologii 4, 124.
  21. Fraunhofer ISE (2026). Zpráva o fotovoltaice, verze ze dne 14. července 2026.
  22. Informace o společnosti (vlastní prohlášení společností, nikoli nezávislé studie): Soliculture; Ubiquitous Energy; UbiQD, UbiGro; Brite Solar; Insolight.
  23. Local Solar System Foundation (2020, model aktualizován 2026). The Fan Wall: otevřený model, střešní solární benchmark.