Rekuperace odpadního tepla
Elektrárny, továrny, kanalizace a datová centra vypouští každý den obrovské množství tepla do ovzduší a vody. Mnoho z tohoto tepla by se mohlo využít k vytápění domácností, ale téměř žádné by se nedalo použít na výrobu elektřiny.
Helen Ltd / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Pod helsinským parkem, v jeskyních vytesaných do skalního podloží, řada velkých tepelných čerpadel odebírá teplo z čisté městské odpadní vody a z vody vracející se ze sítě dálkového chlazení a dodává ho do systému dálkového vytápění, který vytápí domácnosti. Elektrárna Katri Vala, kterou provozuje městská energetická společnost Helen, vyráběla 570,000 MWh tepla v 2017 z pěti velkých tepelných čerpadel a šesté, přidané v 2021, by mělo zvýšit tuto hodnotu až o 200,000 MWh ročně; její kapacita dosáhla asi 123 MW (Wikipedia, Energy in Finland, cituje se Helen, 2018). Teplo už bylo na dosah. Dříve se vlévala do Baltského moře.
Odpadní teplo je největším „zdrojem energie“, který nikdo nepočítá. Studie z roku 2016 odhaduje, že 72% světové primární energie se po přeměně ztrácí, většinou jako teplo, a že 63% odpadních toků tepla je pod 100 °C (Forman et al., 2016). Druhé číslo je důležité. Teplo, které ochlazuje, je téměř k ničemu pro výrobu elektřiny a velmi užitečné pro vytápění budov. Tato stránka vysvětluje proč a co je potřeba k jejímu použití.
Co to je
Rekuperace odpadního tepla znamená zachycení tepla, které se uvolňuje v procesu a jeho dodání něčemu, co potřebuje teplo. Má tři běžné formy:
- Přímé využití. Horká voda nebo plyn z továrny, spalovny nebo elektrárny prochází výměníkem tepla do sítě dálkového vytápění nebo jiného procesu. Takto začala většina dánských a švédských tepelných sítí.
- Tepelná čerpadla na chladné zdroje. Kanalizace, datová centra, supermarkety, tunely metra a chladicí voda mají pouze 10 až 40 °C. Velké tepelné čerpadlo zvedne toto teplo na 60 až 90 °C, které sítě potřebují, a spotřebuje mnohem méně elektřiny než kotel.
- Vyrábí elektřinu. Horký výfukový plyn z pecí a motorů, obvykle nad 200 °C, může pohánět parní turbínu nebo organickou Rankinovu turbínu (ORC), což je malá turbína, která používá kapalinu, která se vaří při nižších teplotách než voda.

Jak to funguje
Hodnota tepla je dána jeho teplotou. Jedna kWh tepla při 30 °C a jedna kWh při 600 °C jsou stejné množství energie, ale ne stejný zdroj. Carnotova účinnost, strop pro jakýkoliv motor, který přeměňuje teplo na práci, je η = 1 − T_cold / T_hot, s teplotami v Kelvinech. Při teplotě okolí 25 °C (298 K):
- teplo při 30 °C (303 K):
1 − 298/303 = 1.6% - teplo při 90 °C (363 K):
1 − 298/363 = 18% - teplo při 300 °C (573 K):
1 − 298/573 = 48%
Skutečné stroje dosahují méně než poloviny těchto stropů. Organické Rankinovy cykly, obvyklá volba pro získávání elektřiny z mírného tepla, typicky přeměňují zhruba 5 až 20% tepla, které stoupá s jeho teplotou (Quoilin et al., 2013). Při teplotách pod 80 °C stojí výroba elektřiny jen zřídka za stroje.

Tepelná čerpadla fungují naopak. Strop tepelného čerpadla je COP = T_hot / (T_hot − T_cold): čím menší je výtah, tím více tepla na jednotku elektřiny. Zvýšení teploty datového centra z 30 °C na 80 °C má Carnotův součinitel účinnosti (COP) kolem 6,4; skutečně velká tepelná čerpadla dosahují asi poloviny, okolo 3. Takže 100 kWh odpadního tepla o teplotě 30 °C plus asi 45 kWh elektřiny se stane asi 145 kWh síťového tepla. Elektřina není zbytečná: končí také jako teplo.
Dalším omezením je vzdálenost. Teplo se draze přemisťuje. Potrubí, výkopy a čerpání stojí mnohem více za kWh než elektrické kabely a teplá voda přitom ztrácí teplo. Odpadní teplo je cenné, když uživatel tepla sedí blízko zdroje nebo když již kolem něj vede tepelná síť. Moderní sítě „čtvrté generace“ pracují při nižších teplotách (kolem 50 až 70 °C), aby bylo možné využít více tepla nízké kvality (Lund et al., 2014).

Třetím faktorem je načasování. Datové centrum vytváří teplo po celý rok, domácnosti ho potřebují nejvíce v zimě. Sítě toto vyvažují akumulací tepla, jinými zdroji tepla a v létě vypuštěním tepla, které nelze využít.

Limity
- Teplota. Většina odpadního tepla je příliš chladná pro elektřinu. Carnotova rovnice je nesmlouvavá.
- Vzdálenost. Zdroj vzdálený od jakéhokoliv uživatele tepla je prakticky bezcenný, ať už jakkoli velký.
- Nesoulad v čase. Teplo z průmyslových a datových center je konstantní; poptávka po vytápění je sezónní a dosahuje vrcholu během chladných ranních hodin.
- Spolehlivost a smlouvy. Síť nemůže být závislá na továrně, která se může zavřít nebo datovém centru, které se může přestěhovat. Smlouvy, záložní kapacita a sdílení rizik jsou stejně důležité jako inženýrství.
- Efektivita na prvním místě. Nejlepší odpadní teplo je to, které se nevytváří. Lepší procesy a efektivní servery snižují množství dat, která je možné obnovit, což je dobrá věc.
Reálné projekty, měřeno
| Projekt | Kde, kdy a jak | Zdroj tepla a měřítko | Co je hlášeno |
|---|---|---|---|
| Vytápěcí a chladicí zařízení Katri Vala | Helsinky, Finsko, od roku 2006 | Čištěná odpadní voda a vratná voda z dálkového chlazení, velká tepelná čerpadla ve skalních jeskyních | 570.000 MWh tepla v roce 2017 z pěti tepelných čerpadel; šesté od roku 2021 přidává až 200.000 MWh ročně; celkem asi 123 MW (Helen, 2018; Wikipedie) |
| Datové centrum Meta Odense se společností Fjernvarme Fyn | Odense, Dánsko, od roku 2020 | Teplo ze serverů je tepelnými čerpadly přenášeno do městské sítě | Cíl: 100.000 MWh tepla ročně, což stačí pro 6900 domácností (Cíl, 2020) |
| Stockholmské datové parky | Stockholm, Švédsko, od roku 2017 | Stockholm Exergi nakupuje teplo z datových center pro městskou síť | Program pro „průmysl datových center, kde se neplýtvá teplem“ (Stockholm Data Parks) |
| Severoevropská datová centra | Finsko, Švédsko, Dánsko a Norsko | Modelovaný potenciál | Teplo z datových center by mohlo pokrýt značný podíl dálkového vytápění v severských městech, pokud to sítě a ceny dovolí (Wahlroos et al., 2018) |
Kam to směřuje, ukazují dva politické signály. Německo nyní vyžaduje, aby nová datová centra, která začnou fungovat od července 2026, opětovně využívala alespoň 10% své energie, což se od července 2027 zvýší na 15% a od července 2028 na 20%, pokud není uzavřena dohoda o síťovém teple (Energieeffizienzgesetz, oddíl 11). Datová centra se rychle rozrůstají: IEA odhaduje, že v roce 2024 spotřebovala přibližně 415 TWh elektřiny, což je zhruba 1,5 % světové elektřiny, a do roku 2030 to bude asi 945 TWh (IEA, Energy and AI, 2025). Téměř veškerá tato elektřina končí jako nízkoteplotní teplo.

V Dánsku, Finsku a Švédsku má dálkové vytápění velký podíl na trhu s teplem, což je důvodem, proč jsou v čele ve využívání odpadního tepla (Werner, 2017). Jinde je chybějícím prvkem obvykle síť, nikoli teplo.
Co to stojí
Rekuperace odpadního tepla nevytváří elektřinu, takže referenční hodnota pro celý areál (střešní solární systém přibližně 0,19 USD za kWh v našem městě Model ventilátorové stěny, v rámci Lazardova rozsahu pro červen 2026 $0.09 to $0,20 pro komerční střešní solární) se vztahuje pouze na malé vysokoteplotní případy, které vyrábějí elektřinu. Pro teplo je konkurentem plynový kotel. Použitím stejných kulatých čísel jako na našem Tepelné skladování (velkoobchodní plyn za 35 €/MWh, uhlí za 70 €/t, kotel na 90%), náklady na teplo z plynu 5 až 6 eurocentů za kWh.

Teplo z nízkoteplotní zdroje prostřednictvím velkého tepelného čerpadla stojí stejně jako elektřina vydělená COP plus zařízení rozdělené na teplo, které dodává. Zveřejněné náklady na velká tepelná čerpadla a přípojky se značně liší podle lokality, proto uvádíme rozsah jako výpočet (20 let, 7% reálná diskontní sazba, COP 3, potrubí a připojení nejsou zahrnuty):
| Instalované náklady na kW tepla | Elektřina €50 za MWh, 3,000 hodin ročně | Elektřina €50, 6.000 hodin | Elektřina €100, 3.000 hodin | Elektřina €100, 6.000 hodin |
|---|---|---|---|---|
| €500 | 3.2 c | 2.4 c | 4,9 c | 4.1 c |
| €1,000 | 4,8 c | 3.2 c | 6,5 c | 4,9 c |
| €1,500 | 6.4 c | 4,0 c | 8.1 c | 5,7 c |
V eurocentech za kWh tepla. Náš výpočet: náklady na zařízení × 0,0944 ÷ hodin + cena elektřiny ÷ 3.
Zpětně získané teplo je obvykle konkurenceschopné vůči plynu pokud tepelné čerpadlo běží mnoho hodin za rok a zdroj je v blízkosti sítě. Jeho slabými místy jsou potrubí (nové připojení o několika kilometrech může stát více než tepelné čerpadlo) a riziko, že zdroj zmizí. Přímé využití horkého průmyslového tepla, bez jakéhokoliv tepelného čerpadla, je obvykle nejlevnějším teplem, které může síť koupit.

Výroba elektřiny z odpadního tepla je jiná: jednotka ORC může konkurovat pouze tam, kde je teplo horké, stálé a volné, a i v tomto případě je její výkon malý ve srovnání se vstupním teplem.
Kde může vyhrát a kde nemůže
Může vyhrát:
- Města s tepelnými sítěmi vedle datových center, kanalizací, systémů metra, supermarketů a továren.
- Průmyslové parky, kde odpadní teplo jedné továrny je procesním teplem jiné továrny.
- Nová datová centra Od začátku navržen pro přípravu teplé vody, zejména s kapalinovým chlazením při teplotě 40 až 60 °C.
- Průmysl s vysokou teplotou (cement, sklo, ocel, chemikálie), kde výfukové plyny nad 250 °C mohou pohánět ORC nebo parní turbínu pro výrobu elektřiny nebo předehřívat materiály.
- Odpadní teplo, které je stabilní, blízko měst a dostupné v zimě.

Nemůže vyhrát:
- Vzdálené zdroje bez uživatele tepla v blízkosti: pouštní datové centrum nebo izolovaná elektrárna.
- Přeměna nízkoteplotní energie na elektřinu. Při teplotě 30 až 60 °C je Carnotův strop jen několik procent; to nezmění žádný přístroj.
- Místa bez tepelných sítí, dokud je někdo nevybuduje. Skutečnou investicí je obvykle síť, nikoli teplo.
- Jako důvod k udržení plýtvavých procesů. Efektivita je na prvním místě.
Co je prokázáno, pravděpodobné a spekulativní
Prokázáno: Carnotovy limity pro přeměnu tepla na energii a pro tepelná čerpadla; rozsáhlé zpětné získávání tepla z odpadních vod a datových center do dálkového vytápění v Helsinkách, Odense a Stockholmu; průmyslové sítě pro přívod tepla v Dánsku a Švédsku; jednotky ORC využívající elektřinu z horkých průmyslových výfukových plynů.
Pravděpodobné: Většina nových velkých datových center v Evropě dodává využitelné teplo, čemuž napomáhají pravidla jako v Německu; sítě s nižší teplotou, které odebírají více nízkoteplotní energie; kapalinou chlazené servery dodávají vodu o teplotě 50 až 60 °C, která vyžaduje jen málo nebo žádné tepelné čerpadlo.

Spekulativní: ekonomicky smysluplná elektřina z tepla pod 80 °C; rekuperace tepla ve městech bez plánu rozvodné sítě; termoelektrické panely na běžných plochách odpadního tepla, které se samy vyplácí.
Otevřené výzkumné otázky
- Mapování. Kde, při jaké teplotě a v jakém množství je odpadní teplo k dispozici ve srovnání s místy, kde je potřeba? Otevřené, lokální mapy jsou vzácné.
- Smlouvy a riziko. Kdo platí za připojení, a kdo nese riziko, pokud se zdroj uzavře?
- Sítě s nižší teplotou. Jak přeměnit stávající vysokoteplotní sítě a budovy na provoz s nižší teplotou.
- Tepelná čerpadla pro vysoké teploty dodávání páry o teplotě 120 až 200 °C pro průmysl, z odpadního tepla o teplotě 60 až 100 °C.
- Sezónní skladování který udržuje teplo letního datového centra pro zimu.
- Naměřená výkonnost. Publikované roční údaje o dodaném teple, spotřebě elektřiny a nákladech na reálné projekty.
Co by potřeboval funkční prototyp
Tepelná čerpadla a výměníky tepla jsou vyspělé. Užitečné inovace jsou v levném připojení zdrojů k uživatelům, ve vysokoteplotních tepelných čerpadlech a v řízení. Pracovní model by měl dodávat měřené teplo skutečnému uživateli.
| Fáze | Práce | Rozhodnutí, které umožňuje | Hrubá cena | Čas |
|---|---|---|---|---|
| 1. Tepelný audit | Měření průtoku a teploty skutečného toku odpadu po dobu několika týdnů pomocí záznamníků; mapování uživatelů tepla v okruhu 1 až 2 km | Je k dispozici dostatek tepla, při užitečné teplotě a dostatečně blízko uživatele? | $5k to $20k | 1 až 3 měsíce |
| 2. Laboratorní demonstrátor | Výměník tepla a tepelné čerpadlo 10 až 50 kW na skutečném zdroji, s měřiči tepla a elektřiny | Měřený COP, zanášení a spolehlivost na reálném proudu | $30k to $150k | 6 až 12 měsíců |
| 3. Pilotní připojení | Připojení k jedné budově nebo malé síti, rok dat, smlouva o dodávce tepla | Skutečné náklady na kWh tepla a smluvní model | $0.3M to $2M | 12 až 24 měsíců |

Koho potřebujeme
- Inženýři dálkového vytápění a provozovatelé sítí.
- Specialisté na tepelná čerpadla, zvláště pro velké a vysokoteplotní stroje.
- Manažeři datových center a průmyslové energie ochotni sdílet údaje o teplotě a průtoku.
- Urbanisté a GIS analytici pro mapování zdrojů a uživatelů.
- Právníci a ekonomové navrhnout tepelné smlouvy, které spravedlivě rozdělují riziko.
- Procesní inženýři pro znečištění, korozi a čištění výměníků tepla na znečištěných tocích, jako jsou odpadní vody a spalin.
Máte lepší nápad?
Někteří členové Nadace mohou mít kontakty, které by mohly slyšet nápad na silnou energetickou myšlenku. Aby byl nápad prezentován, potřebuje pracující, reálný model, který skutečně produkuje energii; v případě návrhu na rekuperaci tepla se tím rozumí model, který dodává měřené teplo nebo elektřinu a jehož výkon a vlastní spotřeba energie jsou zaznamenávány na přístrojích, které nejsou nárokovány. Vítány jsou i papírové nápady: pokud je fyzika a čísla solidní, můžeme je zveřejnit zde na webu. Ale získávání kapitálu bez fungujícího modelu je velmi obtížné a nic zde není příslibem financování, výnosů nebo představení.
Pošlete nám svůj nápad prostřednictvím formuláře pro přispění spolu s problémem, který řeší, fyzikální kontrolou, hrubou cenou za kWh a nejlevnějším testem, který by mohl dokázat, že je špatný. Pokud máte funkční model, uveďte jeho naměřený výstup a způsob měření. Stránka energetické zdroje porovnává tuto a další alternativy na radaru nápadů.
Zdroje
- Forman, C., Muritala, I.K., Pardemann, R. a Meyer, B. (2016). Odhad globálního odpadního tepelného potenciálu. Obnovitelné a udržitelné zdroje energie 57, 1568-1579.
- 2018 (anglicky) Nové tepelné čerpadlo se bude stavět znovu v Helsinkách; Wikipedia, Energy in Finland.
- Meta (2020). Odense datové centrum: rekuperace tepla.
- Stockholmské datové parky. Webová stránka programu.
- Manner, J., Syri, S., Rinne, S., Wahlroos, M. a Pärssinen, M. (2018). Budoucí pohledy na využití odpadního tepla: případ datových center v severní Evropě. Obnovitelné a udržitelné zdroje energie 82, 1749-1764.
- Článek je publikován v časopise: Van Den Broek, M., Dewallef, P. and Lemort, V. (2013). Technicky-ekonomický průzkum systémů organického Rankinova cyklu (ORC). Obnovitelné a udržitelné zdroje energie 22, 168-186.
- Křížková, M., Štěpánek, J., Kopecký, R. et al. (2014). Dálkové vytápění 4. generace (4GDH). Energy 68, 1-11.
- Werner, S. (2017). Mezinárodní přehled o dálkovém vytápění a chlazení. Energy 137, 617-631.
- Německo (2023). Energieeffizienzgesetz (EnEfG), oddíl 11: datová centra.
- IEA (2025). Energetika a umělá inteligence.
- Lazard (červen 2026). Levelized Cost of Energy+, verze 19.
- Local Solar System Nadace. Otevřený model Fan Wall: střešní solární benchmark ve výši 0,19 USD za kWh.
- Wikipedie. Amager Bakke: 157 až 247 MW dálkového vytápění a až 63 MW elektřiny z komunálního odpadu, se sjezdovkou na střeše.